ROSSITA LEA QUICKER

Charakteristika: Čeho si všimnete na této dívce jako prvního? Zřejmě jejích pronikavých zelených očích skrývajících dravost, které dokážou nejednoho rozptýlit či znepokojit. Dál její obličej zdobí nespočet pih přes její líce a nos. Pak tu jsou její rty. Rudé a už na pohled lákavé rty, kterými, když se usměje, tak je to jako když vás maminka pohladí po tváři a nebo, když se ušklíbne, tak je to jako úsměv nějaké hyeny, která právě spatřila mršinu, kterou může sežrat. Pak je tu její hlas. Melodický, ale trochu nakřáplý (rockově) hlas, který je pro ni dost specifický. Měla ho čistý jako andílek, ale jakmile přišla do styku s whiskey, tak se jí trošku nakřápl a akorát ji to udělalo víc sexy. Má dlouhé hnědé kudrnaté vlasy, které jsou od toho sluníčka vystínované z tmavě hnědé do světle hnědé. Dále si můžete... Co můžete... Musíte! Musíte všimnout štíhlého těla s tmavší pletí a pevným zadečkem a ňadry. Jediné, co její tělo kazí, ale zároveň jí to dodává šmrnc a výjimečnost, je její dlouhá jizva přes skoro celé bříško. Jak k ní přišla? K tomu se dostaneme později. Teď k její povaze. Působí jemně a velmi žensky, ale první dojem trochu klame. Je to totiž silná osobnost, která ví, co chce. Ráda se obětuje pro druhé, ale jen dokud jí nepřeteče pohár trpělivosti. To vás potom může poslat někam... Vyniká citlivostí a empatií. Umí se přizpůsobit okolí a přitom zůstat svá. Jako dítko byla klidná a mírumilovná. Dnes ji stačí vyprovokovat či rozčílit a už máte její kudlu u krku. Kdo ví, zda by vám opravdu ublížila. Vždyť pobodala svoji starší sestru... K tomu také později. Díky její rodině z páté kasty má velký cit pro umění, tanec a hudbu. Nedělá jí problém kdekoliv a z čehokoliv vytvořit hudbu či z toho nejošklivějšího místa či věci udělat krásný objekt jako předlohu pro obraz. Talentovaná je a ví to o sobě. Proto jí dost vadí lidé, kteří ji zbytečně kritizují, a nebo čumilové, ba dokonce lidé, kteří mají debilní rady a říkají jí jak by něco měla udělat. Pokud nechcete, aby jste skončili poranění kytarou, obrazem či kýblem s barvou, tak radši mlčte... Na tohle je hodně háklivá. Co se alkoholu týče, tak nemůžu říct, že je úplně nevinná... No to víte. Když bydlíte se skupinkou vašich vrstevníků, kteří často pořádají chlastačky, tak samozřejmě nějaké ty zkušenosti má. Jak moc zkušená je? No... Trvá jí než se opije, whiskey ji už v krku nepálí a slovo 'kocovina' nezná. Asi tak. Jo ještě jedna věc. Na její levé paži má pirátské tetování. To je znak něco jako gangu, ve kterém je. Některé to může značně znepokojit, protože to je pirátské, ale ona si to už tak moc nebere.  

Historie: A konečně k její rodině a minulosti! Začneme úplně od začátku. Narodila se jako druhorozená do rodiny v páté kastě, přičemž otec byl sochař a její matka byla zpěvačka. Jejím narozením, avšak rodiče začali věnovat větší pozornost jí a na její o tři roky starší sestru tím začali zapomínat. Byla jejich miláček. Asi proto neměla s její sestrou dobrý vztah. Dětství měla vcelku bezproblémové. Na základní škole se jí dařilo a v jejích deseti letech objevila svoje nadání v malování a hudbu. Tak toho začala využívat. Na ulici si vydělávala pouličními kresbami a z těmi penězi si pak platila kurz kytary. Jejich soused byl kovář a bohužel vdovec. Avšak měl syna Josepha, ve stejném věku jako Rossity sestra, takže sám nebyl. Spolu s jeho synem často hlídali Rossitu s její sestrou. Byli vskutku dobří přátelé, a jelikož dobře věděl, že v jejich provincii řádí dva gangy (rebelové + pirátský gang, oba spolu těžce soupeřili), tak ji ukoval speciální kudly, aby se aspoň trochu ubránili. Svoji první a jedinou kudlu dostala Rossita ve dvanácti letech. Je světle zelená. Ihned si ji zamilovala. Kovář ji učil s kudlou zacházet, takže s ní umí házet a trefovat se vždy přesně. Dál to bylo klidné dětství... Až v jejích patnácti letech nastal zlom. Byla zrovna ve městě, kde opět dělala pouliční kresby, když dostala pocit, že se něco stalo. Proto se radši odebrala domů, kde to spatřila. Její starší sestra stojí od krve s kudlou v ruce nad mrtvými rodiči a synem kováře. Rossitě začaly téct slzy. Ihned se jí ptala, proč to udělala, a klekla si k nim. Nikdy by ji nenapadlo, že by její sestra dokázala tohle udělat. Pak jí však odpověděla a bylo jí to jasné... Závist. Začala Rossitu obviňovat, že to kvůli ní jsou rodiče mrtví. Protože jí dávali větší pozornost. Dokonce i kovářův syn chtěl Rossitu oproti její sestry. Pak zazněla ta daná slova.. "I ty zahyneš mojí rukou." V tu chvíli se po ní její sestra vrhla. Prala se s ní a snažila se ji bodnout, ale Rossita je držela, co ji síly stačily. Nakonec se přece jen neubránila a její sestra ji kudlou řízla skoro přes celé její bříško. To byla pro Rossitu poslední kapka. Vytáhla svoji kudlu a vrhla se po sestře, která to nečekala. Tím jí vypadla kudla a Rossita ji několikrát bodla. Nevěděla kam. Jen věděla, že jí sestra vzala všechno a nehodlá přijít i o svůj život, který vlastně ani pořádně nezačal. Její sestra ji nakonec ze sebe shodila a poraněna utekla z jejich domu. Uslyšela burácení motorů, tak se podívala ven. Spatřila svoji sestru, jak nasedá na motorku jednoho z rebelů a spolu s nimi odjíždí pryč. Rossitu tohle dost zklamalo a vyděsilo. Uvědomila si, že od té doby už není v bezpečí. Nakonec vzala jejím rodičům jejich kudly, rozloučila se s nimi jako kdyby byli živí, sbalila si několik pro ni důležitých věcí a bříško si nějakým způsobem zavázala šátkem. Kudlu si s pouzdrem přivázala k noze, aby ji měla při ruce, a odešla z domu. Nevěděla kam jít. Vždyť všude byla poušť a civilizace byla málokde. Zrovna, když byla v polovině pouště, tak byla na pokraji sil a už sotva zvládala chodit. Ta kytara s batohem na zádech jí přišla jako neskutečná zátěž, ale nedokázala se jí vzdát. Až nakonec padla k zemi a omdlela... Probrala se v nějaké ložnici. Na sobě měla bílé renesanční šaty a její bříško bylo ošetřené a obvázané. V rohu místnosti byla její kytara a batoh. Na stolku vedle ní bylo pouzdro s její kudlou. Vstala a kudlu si přivázala k noze pod šaty. Odešla do přízemí, kde spatřila velkou partu třinácti lidí žen i mužů, přičemž ženy byly oblečeny podobně co ona a muži jako piráti. Dokonce na levé paži měli pirátské tetování. V tom jí to došlo... Právě jí zachránil život pirátský gang. Přesně ten gang, který je proti rebelům, ke kterým patří její sestra. Seznámila se s nimi a oni jí řekli, že ji našli v poušti skoro bez známky života, ale všimli si, že ještě dýchá, tak ji vzali do jejich doupěte, kde se o ni postarali. Řekla jim svůj příběh a oni ji přijali k sobě. V tu chvíli se stala členkou jejich gangu. Udělali jí totéž tetování, dali jí věci a vysvětlili jí jaký je rozdíl mezi nimi a rebely. Zatímco rebelové jsou proti královské rodině, tak oni jen proti těm bohatým lidem, kteří mají všechno a ostatní nic. Proto jsou piráti. Okrádají bohaté lidi a jejich věci dávají těm chudým, přičemž si padesát procent nechají. To se Rossitě zalíbilo. Tak s nimi zůstala a občas jela na nájezdy s nimi. Zjistila, že jich je dohromady osmdesátdva, ale jsou rozmístění různě po Summer, aby je lidé jen tak neodhalili. Tím, že zůstala u nich se stala terčem pro její sestru, která se ji několikrát snažila s rebely vypátrat a zabít, ale marně. Rossita vyrůstala dál mezi piráty a oni ji naučili spoustu věcí. Tančit latino tance, vyslyšet kdekoliv a z čehokoliv hudbu, pít Whiskey, hrát alkoholické hry jako Whiskey-pong, který se stal Rossity oblíbený, protože je v něm opravdu dobrá.. Zdokonalila se i v malířství, kterým se opravdu začala živit, ačkoliv pirátství bylo něco jako její druhá práce. I přesto, že získala druhou rodinu, tak stále měla pocit, že jí v životě něco chybí... A jednoho dne zjistila, že se otevřela Selekce. A ona byla jedna z těch, která podala přihlášku. Samozřejmě to své nové rodině řekla a ti ji podpořili, ačkoliv se o ni bojí. Asi proto podají někteří z nich přihlášku do práce v paláci, aby ji mohli chránit, ačkoliv ona se v boji s kudlou zdokonalila stejně jako ve hře na kytaru a hudbě...